Fialky, nebo také se jim říká violky, jsou skutečně voňavý skvostem. To se při nadechnutí omamné vůně mnohdy i hlava pěkně zatočí. Přirozeně patří mezi první jarní květinky, které nás potěší svým půvabem. Jakmile se přiblíží duben, je čas se porozhlédnout po okolí, možná již některé z nich uvidíme. Potom si můžeme pár kvítků natrhat a to nejen pro potěšení, že zima nám dá konečně sbohem, ale také jsou vhodné do kuchyně, což již mnoho hospodyněk ani netuší. Ne do parfémů, ačkoliv i tam se hodí, ale pro přímou konzumaci. Ještě, že to nevěděla macecha, když poslala Marušku ke dvanácti měsíčkům, to by chudinka musela přinést pořádnou nůši.
Tvoříme hotovou delikatesu
Fialky sbíráme rozhodně dál od civilizace, silnice, zkrátka tam, kde nebudou nijak znečištěné. Nasbíráme je pěkně se stonky, jelikož i ty nakonec využijeme. Kvítka doma lehce opláchneme vodou a necháme usušit. Připravíme si 2 bílky, které našleháme tak zlehounka, aby se neutvořily bublinky. Tentokrát se bez cukru neobejdeme, tak si do misky dáme cukr krupici, je jemnější. Do pinzety uchopíme kvítek, namočíme do bílku a následně do cukru. Kdo přece jenom má respekt k bílkům, tak může kvítky namočit do svařené cukrové vody. Takto obalené skvosty rozložme na podložku a necháme zaschnout. Dají se uložit do uzavíratelné dózy a uskladnit tak na 10 dnů do lednice. Nebo rovnou použít jako dekorace na poháry, zákusky atd. Chutnají skvěle.
Stonky se nevyhazují
Kvítky své využití našly a stonky se opatrně ustřihávají, nicméně, teď je čas na jejich zpracování. Mají léčebný účinek a to, že pomáhají odkašlávat. Obsahují totiž látky, která se dá připodobnit acylpyrinu. Dá se z nich uvařit čaj nebo si připravit sirup. Ten je velmi jednoduchý. Asi hrst oddenků, ale i s míchanými květy namočíme přes noc do půl litru převařené studené vody, druhý den přidáme cukr krystal nebo krupici a na mírném ohni zahříváme, dokud se cukr nerozpustí, dále nevaříme, ale přidáme šťávu z jednoho citrónu, promícháme a přecedíme. Skleničku uzavřeme a nejlépe s ní do chladu.
