Šperky ze zemřelých jsou jen začátkem

Uvažovali jste někdy nad tím, co se s vámi stane po smrti? V tuto chvíli nenarážím na otázku posmrtného života, která je neméně zajímavá, ale na to, co se stane s našim tělem. Tato myšlenka je sice velice pesimistická, ale víte, že neexistují jen dvě možnosti. Můžete se tedy klidně stát šperkem, stromem, hodinami nebo kusem ledu.
Velké oblibě se začínají těšit takzvané ekologické pohřby, které dle odborníků na tuto metodu nezatěžují přírodu tak jako klasické pohřby, šetří místo, a dokonce snižují emise CO_2. Navíc se jedná o zcela přirozený proces. Pozůstalým je tak na konci tohoto procesu předán kyblík s kompostem, ze kterého si můžou vypěstovat zeleninu, květiny nebo cokoli jiného, co uznají za vhodné. Tento způsob se hojně uplatňuje ve Švédsku a roku 2020 by měl vstoupit v platnost zákon o této možnosti v ve Spojených státech amerických. Na podobném principu funguje i pěstování stromů. Tento projekt se pomalu začíná uplatňovat i v naších zemích. Postup je naprosto jednoduchý. Prostřednictvím internetu si objednáte speciální biournu, do které vám budou přidány semínka stromu, jež si sami zvolíte. Takto zkompletovaná vám přijde prostřednictvím pošty až domů. Do spodní části nasypete popel a následně zasadíte a zaléváte stejně jako normální strom. V Japonsku se tuto metodu snaží dohnat do úplné dokonalosti, a to tak, že se pokoušejí spojit DNA stromu s DNA daného člověka.
Žádnou novinkou není ani nasypání popela do přesýpacích hodin. Ve Velké Británii vám klidně vyrobí na míru i vinylovou gramofonovou desku například s oblíbenou skladbou zemřelé osoby. Protože je v popelu obsaženo až 5 % uhlíku, je možné vyrobit z ostatků i diamant, ze kterého si následně můžete udělat například prsten, náhrdelník, náušnice nebo řetízek a váš milovaný je neustále s vámi. Na tento šperk si ale asi budete muset pěkně dlouho šetřit.
Pokud věříte vědcům a jste toho názoru, že díky objevům budoucnosti se stane i nemožné možným, tedy že klidně budeme schopni opět navrátit zesnulému život, můžete přistoupit ke zmražení. Problém je v tom, že aby tato metoda byla úspěšná musel by se člověk nacházet v klinické smrti a funkce mozku by tam musela být zachována. V tomto případě by se ale de-facto jednalo o vraždu. Když ale tyto všechny faktory pomineme, můžeme přistoupit k tomu, jak všechno funguje. Nejdříve se z těla musí odčerpat všechna krev a na její místo je vháněna speciální tekutina, která nezamrzá. Proč ale všechno nezjednodušit, a tělo nenaplnit obyčejnou vodou? Vysvětlení je jednoduché. Zmrzlá voda by totiž poničila všechny buňky v těle a proces by tak byl naprosto neúspěšný. V tomto stádiu se tedy přistupuje ke zmrazování těla nejdříve na teplotu okolo -80 °C a poté na -198°C. V této podobě je pak tělo uchováno do doby, než se nalezne způsob, jak jej opět přivést k životu.