V současné době se běžně řeší problémy pilulkou. Konec konců nám to radí řada reklam v televizi, na internetu a dokonce se k tomu přiklání i lékaři. Jak je ale možné, že se lidé stávají více závislými na tabletkách? Ono není divu, protože do takové závislosti se vpadne velmi pomalu a pozvolna. Dokonce tak nenápadně, že si toho ani okolí nevšimne. A může to trvat i roky. Když je totiž někdo závislý na alkoholu, tak je to na první pohled viditelné a nebudeme si nalhávat, že je to i dostatečně cítit. Ale léky ty se bohužel takto neprojevují. Navíc když je předepisuje odborný lékař, tak to ani pro okolí není nápadné. Bohužel závislost ale není skrytá jen těm nejbližším, ale rovnou samotným pacientům, což je daleko horší.

Zvýšená pozornost na léky

Ne samozřejmě každá léčba má tyto dramatické scénáře a většinou zodpovědní lékaři vědí, jaká je hranice. Nicméně většinou se to týká samotných pacientů, kteří za cenu si více ulevit, zvýší si dávky nebo pořídí další léčivo. Není zrovna řeč o pacientech, kteří mají nařízenou dlouhodobou léčbu silných chronických bolestí. Jde spíše o to, že se některá léčiva používají v neuvážených dávkách. Největší tendenci k tomu mají ženy, které se velmi často cítí v sociální izolaci, jsou unavené, vyčerpané a častokrát frustrované.

Tři hlavní skupiny:

• Léky proti bolesti – nejčastěji se jedná o analgetika opiátového typu, ale nicméně předávkovat se dá i běžnými léky na klasický recept, pokud se nedodrží doporučená doba dávkování.
• Hypnotika – jedná se o léky, které se převážně používají na nespavost.
• Speciální léčivo – to se podává na úzkost, depresivní stavy a podobně.

Léky se nedají vysadit najednou

Pokud někdo zjistí, že pilulky jsou jeho nejčastějším doplňkem a v podstatě již ani netuší, proč je bere, snad aby vydržel fungovat celý den, tak je zaděláno na malér. Tady pomůže rozhodně odborná pomoc s následným detoxem a navazující ambulantní léčbou. Nenechte si zničit svoje zdraví a vyhledejte raději včasnou pomoc. Na každý problém existuje řešení a nemusí to být zrovna léky.

V současné době se běžně řeší problémy pilulkou. Konec konců nám to radí řada reklam v televizi, na internetu a dokonce se k tomu přiklání i lékaři. Jak je ale možné, že se lidé stávají více závislými na tabletkách? Ono není divu, protože do takové závislosti se vpadne velmi pomalu a pozvolna. Dokonce tak nenápadně, že si toho ani okolí nevšimne. A může to trvat i roky. Když je totiž někdo závislý na alkoholu, tak je to na první pohled viditelné a nebudeme si nalhávat, že je to i dostatečně cítit. Ale léky ty se bohužel takto neprojevují. Navíc když je předepisuje odborný lékař, tak to ani pro okolí není nápadné. Bohužel závislost ale není skrytá jen těm nejbližším, ale rovnou samotným pacientům, což je daleko horší.

Zvýšená pozornost na léky

Ne samozřejmě každá léčba má tyto dramatické scénáře a většinou zodpovědní lékaři vědí, jaká je hranice. Nicméně většinou se to týká samotných pacientů, kteří za cenu si více ulevit, zvýší si dávky nebo pořídí další léčivo. Není zrovna řeč o pacientech, kteří mají nařízenou dlouhodobou léčbu silných chronických bolestí. Jde spíše o to, že se některá léčiva používají v neuvážených dávkách. Největší tendenci k tomu mají ženy, které se velmi často cítí v sociální izolaci, jsou unavené, vyčerpané a častokrát frustrované.

Tři hlavní skupiny:

• Léky proti bolesti – nejčastěji se jedná o analgetika opiátového typu, ale nicméně předávkovat se dá i běžnými léky na klasický recept, pokud se nedodrží doporučená doba dávkování.
• Hypnotika – jedná se o léky, které se převážně používají na nespavost.
• Speciální léčivo – to se podává na úzkost, depresivní stavy a podobně.

Léky se nedají vysadit najednou

Pokud někdo zjistí, že pilulky jsou jeho nejčastějším doplňkem a v podstatě již ani netuší, proč je bere, snad aby vydržel fungovat celý den, tak je zaděláno na malér. Tady pomůže rozhodně odborná pomoc s následným detoxem a navazující ambulantní léčbou. Nenechte si zničit svoje zdraví a vyhledejte raději včasnou pomoc. Na každý problém existuje řešení a nemusí to být zrovna léky.

V současné době se běžně řeší problémy pilulkou. Konec konců nám to radí řada reklam v televizi, na internetu a dokonce se k tomu přiklání i lékaři. Jak je ale možné, že se lidé stávají více závislými na tabletkách? Ono není divu, protože do takové závislosti se vpadne velmi pomalu a pozvolna. Dokonce tak nenápadně, že si toho ani okolí nevšimne. A může to trvat i roky. Když je totiž někdo závislý na alkoholu, tak je to na první pohled viditelné a nebudeme si nalhávat, že je to i dostatečně cítit. Ale léky ty se bohužel takto neprojevují. Navíc když je předepisuje odborný lékař, tak to ani pro okolí není nápadné. Bohužel závislost ale není skrytá jen těm nejbližším, ale rovnou samotným pacientům, což je daleko horší.

Zvýšená pozornost na léky

Ne samozřejmě každá léčba má tyto dramatické scénáře a většinou zodpovědní lékaři vědí, jaká je hranice. Nicméně většinou se to týká samotných pacientů, kteří za cenu si více ulevit, zvýší si dávky nebo pořídí další léčivo. Není zrovna řeč o pacientech, kteří mají nařízenou dlouhodobou léčbu silných chronických bolestí. Jde spíše o to, že se některá léčiva používají v neuvážených dávkách. Největší tendenci k tomu mají ženy, které se velmi často cítí v sociální izolaci, jsou unavené, vyčerpané a častokrát frustrované.

Tři hlavní skupiny:

• Léky proti bolesti – nejčastěji se jedná o analgetika opiátového typu, ale nicméně předávkovat se dá i běžnými léky na klasický recept, pokud se nedodrží doporučená doba dávkování.
• Hypnotika – jedná se o léky, které se převážně používají na nespavost.
• Speciální léčivo – to se podává na úzkost, depresivní stavy a podobně.

Léky se nedají vysadit najednou

Pokud někdo zjistí, že pilulky jsou jeho nejčastějším doplňkem a v podstatě již ani netuší, proč je bere, snad aby vydržel fungovat celý den, tak je zaděláno na malér. Tady pomůže rozhodně odborná pomoc s následným detoxem a navazující ambulantní léčbou. Nenechte si zničit svoje zdraví a vyhledejte raději včasnou pomoc. Na každý problém existuje řešení a nemusí to být zrovna léky.

Lesní cestičky jsou skutečně připraveny přinést nejen povzbuzení na mysli, ale jsou různě lemované jehličnatými stromky. Skutečně málokdo ví, že procházka udělá dobře nejen na duši, ale i na těle a to právě díky smrkovému jehličí. Když si cestou posbíráte pár větviček, tak stromečku neublížíte a domů si odnášíte velké bohatství. Je to totiž skvělý lék na kašel, bolest svalů a kloubů. A o co víc, dá se sbírat po celý rok, tudíž i v zimním období, kdy ostatní léčivky odpočívají ve zmrzlé půdě nebo pod sněhovou peřinou. Sice jsou o něco chudší o vitamíny, než jarní větvičky, ale i tak mají v sobě ukryto dostatečné množství vitamínu C a vonných silic.

Smrk není jen jehličnan

V bylinkářství stojí poměrně dost vysoko na špici léčivek a to jen proto, že má především vysoký obsah terpentýnové silice. Ta pomáhá uvolňovat hleny a prokrvuje organismus. Krásně uvolní dýchací cesty a také podpoří odkašlávání. Navíc má antibakteriální účinky, tudíž je naprosto skvělý při léčbě nachlazením. Pomáhá již se zmíněným kašlem, při rýmě, zánětu průdušek, ale rovněž zánětu dutin a horných dýchacích cest. Je vhodný i pro astmatiky.

Uvařte si skvělý čaj

Smrkový čaj není jediná pochoutka, která se dá vyrobit z jehličí. Ale rozhodně počítejte s tím, že je velmi jednoduchá příprava a také vám krásně provoní kuchyni. Čaj je smrkového jehličí se dá běžně pít, ale také lze použít jako účinné kloktadlo při bolestech v krku, zánětech dásní nebo ústní dutiny.

Jdeme na to:
Slabší větvičku opláchněte vodou a nastříhejte na malé kousky, ty vložte do studené vody a nechte přejít varem. Zhruba 15 minut je dobré nechat louhovat, aby se vše uvolnilo do vody. Poté scedit a můžete osladit medem.  
Kloktadlo můžete připravit tak, že větvičky se zalijí zchladlou vodu na 90°C, tím se uchová vitamín C. K tomu lze přidat citron a med. I tento nápoj lze běžně popíjet a podpořit tak celkovou obranyschopnost. A nejlepší je to, že tento čaj nebo kloktadlo si lze zkrátka vařit po celý rok.

Lesní cestičky jsou skutečně připraveny přinést nejen povzbuzení na mysli, ale jsou různě lemované jehličnatými stromky. Skutečně málokdo ví, že procházka udělá dobře nejen na duši, ale i na těle a to právě díky smrkovému jehličí. Když si cestou posbíráte pár větviček, tak stromečku neublížíte a domů si odnášíte velké bohatství. Je to totiž skvělý lék na kašel, bolest svalů a kloubů. A o co víc, dá se sbírat po celý rok, tudíž i v zimním období, kdy ostatní léčivky odpočívají ve zmrzlé půdě nebo pod sněhovou peřinou. Sice jsou o něco chudší o vitamíny, než jarní větvičky, ale i tak mají v sobě ukryto dostatečné množství vitamínu C a vonných silic.

Smrk není jen jehličnan

V bylinkářství stojí poměrně dost vysoko na špici léčivek a to jen proto, že má především vysoký obsah terpentýnové silice. Ta pomáhá uvolňovat hleny a prokrvuje organismus. Krásně uvolní dýchací cesty a také podpoří odkašlávání. Navíc má antibakteriální účinky, tudíž je naprosto skvělý při léčbě nachlazením. Pomáhá již se zmíněným kašlem, při rýmě, zánětu průdušek, ale rovněž zánětu dutin a horných dýchacích cest. Je vhodný i pro astmatiky.

Uvařte si skvělý čaj

Smrkový čaj není jediná pochoutka, která se dá vyrobit z jehličí. Ale rozhodně počítejte s tím, že je velmi jednoduchá příprava a také vám krásně provoní kuchyni. Čaj je smrkového jehličí se dá běžně pít, ale také lze použít jako účinné kloktadlo při bolestech v krku, zánětech dásní nebo ústní dutiny.

Jdeme na to:
Slabší větvičku opláchněte vodou a nastříhejte na malé kousky, ty vložte do studené vody a nechte přejít varem. Zhruba 15 minut je dobré nechat louhovat, aby se vše uvolnilo do vody. Poté scedit a můžete osladit medem.  
Kloktadlo můžete připravit tak, že větvičky se zalijí zchladlou vodu na 90°C, tím se uchová vitamín C. K tomu lze přidat citron a med. I tento nápoj lze běžně popíjet a podpořit tak celkovou obranyschopnost. A nejlepší je to, že tento čaj nebo kloktadlo si lze zkrátka vařit po celý rok.

Lesní cestičky jsou skutečně připraveny přinést nejen povzbuzení na mysli, ale jsou různě lemované jehličnatými stromky. Skutečně málokdo ví, že procházka udělá dobře nejen na duši, ale i na těle a to právě díky smrkovému jehličí. Když si cestou posbíráte pár větviček, tak stromečku neublížíte a domů si odnášíte velké bohatství. Je to totiž skvělý lék na kašel, bolest svalů a kloubů. A o co víc, dá se sbírat po celý rok, tudíž i v zimním období, kdy ostatní léčivky odpočívají ve zmrzlé půdě nebo pod sněhovou peřinou. Sice jsou o něco chudší o vitamíny, než jarní větvičky, ale i tak mají v sobě ukryto dostatečné množství vitamínu C a vonných silic.

Smrk není jen jehličnan

V bylinkářství stojí poměrně dost vysoko na špici léčivek a to jen proto, že má především vysoký obsah terpentýnové silice. Ta pomáhá uvolňovat hleny a prokrvuje organismus. Krásně uvolní dýchací cesty a také podpoří odkašlávání. Navíc má antibakteriální účinky, tudíž je naprosto skvělý při léčbě nachlazením. Pomáhá již se zmíněným kašlem, při rýmě, zánětu průdušek, ale rovněž zánětu dutin a horných dýchacích cest. Je vhodný i pro astmatiky.

Uvařte si skvělý čaj

Smrkový čaj není jediná pochoutka, která se dá vyrobit z jehličí. Ale rozhodně počítejte s tím, že je velmi jednoduchá příprava a také vám krásně provoní kuchyni. Čaj je smrkového jehličí se dá běžně pít, ale také lze použít jako účinné kloktadlo při bolestech v krku, zánětech dásní nebo ústní dutiny.

Jdeme na to:
Slabší větvičku opláchněte vodou a nastříhejte na malé kousky, ty vložte do studené vody a nechte přejít varem. Zhruba 15 minut je dobré nechat louhovat, aby se vše uvolnilo do vody. Poté scedit a můžete osladit medem.  
Kloktadlo můžete připravit tak, že větvičky se zalijí zchladlou vodu na 90°C, tím se uchová vitamín C. K tomu lze přidat citron a med. I tento nápoj lze běžně popíjet a podpořit tak celkovou obranyschopnost. A nejlepší je to, že tento čaj nebo kloktadlo si lze zkrátka vařit po celý rok.

Máte doma psa nebo kočku? Jaký je život s domácím mazlíčkem a jaký je život bez nich. Bereme je jako součást rodiny, a když si je jednou pořídíme, už na ně nedáme dopustit. Jen v některých případech si majitelé neuvědomí, jak obtížná bude jejich péče. Musíme jim dát kus sebe a spoustu svého času. Rozhodně to za to stojí. Neboť se stanou naší součástí a věrnými a upřímnými společníky na každý den. Život bez mazlíčku není špatný, ale tomu s mazlíčky se nikdy nevyrovná. Bez nich máte pocit svobody. Nic vás nesvazuje a nikdo na vás není závislí. Nemusíte nikomu věnovat péči a můžete svobodně cestovat, aniž byste řešili, kam mazlíčka umístíte, když budete pryč. Ale na druhou stranu přijdete o spoustu krásných chvil. Každý den, kdy s vámi tráví čas a dává vám svou lásku. Dáme vám pár příkladů jaký je život a bydlení s mazlíčky a bez nich.

• Každý den začíná stejně, proberete se a vedle vás v posteli se roztahuje chlupáč. Někdy zabírá víc prostoru než vy. Celou noc kvůli němu nespíte, ale ráno mu vše odpustíte hned, jak otevře oči a přivítá vás mazlením a olíznutí. Musíte kvůli nim stávat o půl hodiny dříve, ale zase se krásně probudíte při venčení. Nesedáte za volant vašeho auta ospalí. Když psa nemáte, vyspíte se klidně a ještě si můžete přispat.
• Přes den ho nemůžete nechat příliš dlouho doma samotného. Musíte domů spěchat na venčení. Společná procházka ať svítí sluníčko, prší nebo mrzne, až praští. Musíte ven za každého počasí. Čerstvý vzduch a pravidelné procházky vám prospějí a vaše tělo se tak udrží v kondici. Každý pes vás láskyplně vítá u dveří a může se zbláznit, že jste už přišli. Když psa nemáte, někdy se vám nedostane ani pozdravení od přítele, manžela nebo dětí.

• Pří každém jídle máte věrného kamaráda, který z vás nespustí zrak, dokud nedojíte poslední sousto. Čeká, že se s ním rozdělíte nebo vám náhodou něco upadne. Nakonec vám nezbude nic jiného, než se s tím „somrákem“ rozdělit. Bez psa vám nikdo neslintá na nohu a v klidu se najíte.

Máte doma psa nebo kočku? Jaký je život s domácím mazlíčkem a jaký je život bez nich. Bereme je jako součást rodiny, a když si je jednou pořídíme, už na ně nedáme dopustit. Jen v některých případech si majitelé neuvědomí, jak obtížná bude jejich péče. Musíme jim dát kus sebe a spoustu svého času. Rozhodně to za to stojí. Neboť se stanou naší součástí a věrnými a upřímnými společníky na každý den. Život bez mazlíčku není špatný, ale tomu s mazlíčky se nikdy nevyrovná. Bez nich máte pocit svobody. Nic vás nesvazuje a nikdo na vás není závislí. Nemusíte nikomu věnovat péči a můžete svobodně cestovat, aniž byste řešili, kam mazlíčka umístíte, když budete pryč. Ale na druhou stranu přijdete o spoustu krásných chvil. Každý den, kdy s vámi tráví čas a dává vám svou lásku. Dáme vám pár příkladů jaký je život a bydlení s mazlíčky a bez nich.

• Každý den začíná stejně, proberete se a vedle vás v posteli se roztahuje chlupáč. Někdy zabírá víc prostoru než vy. Celou noc kvůli němu nespíte, ale ráno mu vše odpustíte hned, jak otevře oči a přivítá vás mazlením a olíznutí. Musíte kvůli nim stávat o půl hodiny dříve, ale zase se krásně probudíte při venčení. Nesedáte za volant vašeho auta ospalí. Když psa nemáte, vyspíte se klidně a ještě si můžete přispat.
• Přes den ho nemůžete nechat příliš dlouho doma samotného. Musíte domů spěchat na venčení. Společná procházka ať svítí sluníčko, prší nebo mrzne, až praští. Musíte ven za každého počasí. Čerstvý vzduch a pravidelné procházky vám prospějí a vaše tělo se tak udrží v kondici. Každý pes vás láskyplně vítá u dveří a může se zbláznit, že jste už přišli. Když psa nemáte, někdy se vám nedostane ani pozdravení od přítele, manžela nebo dětí.

• Pří každém jídle máte věrného kamaráda, který z vás nespustí zrak, dokud nedojíte poslední sousto. Čeká, že se s ním rozdělíte nebo vám náhodou něco upadne. Nakonec vám nezbude nic jiného, než se s tím „somrákem“ rozdělit. Bez psa vám nikdo neslintá na nohu a v klidu se najíte.

Máte doma psa nebo kočku? Jaký je život s domácím mazlíčkem a jaký je život bez nich. Bereme je jako součást rodiny, a když si je jednou pořídíme, už na ně nedáme dopustit. Jen v některých případech si majitelé neuvědomí, jak obtížná bude jejich péče. Musíme jim dát kus sebe a spoustu svého času. Rozhodně to za to stojí. Neboť se stanou naší součástí a věrnými a upřímnými společníky na každý den. Život bez mazlíčku není špatný, ale tomu s mazlíčky se nikdy nevyrovná. Bez nich máte pocit svobody. Nic vás nesvazuje a nikdo na vás není závislí. Nemusíte nikomu věnovat péči a můžete svobodně cestovat, aniž byste řešili, kam mazlíčka umístíte, když budete pryč. Ale na druhou stranu přijdete o spoustu krásných chvil. Každý den, kdy s vámi tráví čas a dává vám svou lásku. Dáme vám pár příkladů jaký je život a bydlení s mazlíčky a bez nich.

• Každý den začíná stejně, proberete se a vedle vás v posteli se roztahuje chlupáč. Někdy zabírá víc prostoru než vy. Celou noc kvůli němu nespíte, ale ráno mu vše odpustíte hned, jak otevře oči a přivítá vás mazlením a olíznutí. Musíte kvůli nim stávat o půl hodiny dříve, ale zase se krásně probudíte při venčení. Nesedáte za volant vašeho auta ospalí. Když psa nemáte, vyspíte se klidně a ještě si můžete přispat.
• Přes den ho nemůžete nechat příliš dlouho doma samotného. Musíte domů spěchat na venčení. Společná procházka ať svítí sluníčko, prší nebo mrzne, až praští. Musíte ven za každého počasí. Čerstvý vzduch a pravidelné procházky vám prospějí a vaše tělo se tak udrží v kondici. Každý pes vás láskyplně vítá u dveří a může se zbláznit, že jste už přišli. Když psa nemáte, někdy se vám nedostane ani pozdravení od přítele, manžela nebo dětí.

• Pří každém jídle máte věrného kamaráda, který z vás nespustí zrak, dokud nedojíte poslední sousto. Čeká, že se s ním rozdělíte nebo vám náhodou něco upadne. Nakonec vám nezbude nic jiného, než se s tím „somrákem“ rozdělit. Bez psa vám nikdo neslintá na nohu a v klidu se najíte.

Jak se cítíte v dnešní době ledové – koronavirové? Jste stále optimističtí s výhledem radostné budoucnosti jako před pár lety, kdy jste se potkávali se svými přáteli, s rodinou slavili jmeniny, narozeniny nebo jste pozvali celou rozvětvenou i vzdálenou rodinu k oslavě stříbrné svatby vašich rodičů či významného jubilea? Kamarádi se sjížděli na pokec do oblíbených hospůdek, jejich manželky jim to neustále předhazovaly, že je zase večer neuvidí a celý víkend s nimi nic nebude, když se připotácejí druhý den ráno.

Na denním pořádku byly srazy spolužáků ze základek či středních anebo vysokých škol. Celá republika žila.
Chodili jsme do zaměstnání – někdo s chutí, někdo s nechutí, ale ta nás přešla, když jsme prohodili pár slov při obědě s kolegy či kolegyněmi, přetřásli, co se kde událo, jak nás ta „naše“ prudí anebo ten „náš“ zrovna včera naštval, když nevynesl koš. Postěžovali jsme si na děti, že nosí poznámky ze školy a prostě jsme semleli, co nám slina na jazyk přinesla. Vypovídali jsme se a pustili jsme domácí starosti z hlavy. A někdy jsme se i rouhali, když jsme si stěžovali na těžký život.
To jsme ale nevěděli, co za nějaký čas přijde. Korona! Možná leckdo zavzpomíná na časy, kdy děti chodily pravidelně do školy a školních družin, vozili jsme se na zájmové kroužky a byli jsme v jednom kole. Jak by mnozí rádi dnes měnili vězení svých dětí za opětnou pravidelnou školní docházku. Jen ti rodiče, kteří zůstali při distanční výuce svých dětí doma, aby na ně dohlédli, jen ti vědí, co je to stálo nervů, křiku, někdy až odevzdanosti, když neustále dohlíželi na své děti.

•  aby se připravily na distanční výuku,
•  aby vydržely u počítače,
•  aby neodbíhaly nebo neusínaly – to podle toho, jak záživnou školní výuku si paní učitelka pro děti připravila.

 
Časy se mění a my s nimi, ale vězte, že i tahle doba jednou skončí a zase se navrátíme všichni tam, kam jsme směřovali dříve a možná si všeho budeme vážit více.